Ondra Váško – poslušný kluk nebo zvíře?

Co bych napsal jen na úvod. Jméno už znáte. Jsem bývalým studentem vysoké školy technické v Brně, obor Elektronika a sdělovací technika (dostudováno 6/2013). Jsem člověkem milující dobrý humor, malý hokejista, brácha, bývalý člen (a velmi variabilní) rodinného podniku a v neposlední řadě i pracující človíček imrvére. Jsem zaměstnán v jedné společnosti zabývající se mikrovlnnými spoji.

Narodil jsem se a vystudoval jsem…

Je mi 24 let, a narodil jsem se v Chrudimské porodnici jako první dítě do rodiny Váškových. Jméno Ondřej mi dala mamka. Rostl jsem jako z vody, stíhal zlobit rodiče. Dny a měsíce plynuly. Narodila se mi první sestřička. A tak jsem pochopil, že nesmím zlobit a musím se o ní starat. Chvílemi mě to šlo. Jednoho dne (tuším, že to bylo na podzim) jsem musel nastoupit do ZŠ Smetanova ve Skutči. Poznal jsem nové kamarády, a poctivě tam chodil 9 let. Bez přestávky, bez opakování ročníku. Moc se mě tam líbilo, naučil jsem se počítat, psát a taky kreslit. Poznat východ a západ na mapě. Nejraději dodnes vzpomínám z učitelského sboru na Mgr. Elišku Leopoldovou a Mgr. Zděnku Štěrbovou. Drzost?! Jo, to už na základní škole jsem chytil tyto móresy:-)

Základní škola? To by bylo málo, proto jsem úspěšně nastoupil na střední průmyslovou školu elektrotechnickou do Pardubic. Nejprve jsem ani nevěděl, kam si sednout, ale čas ukázal, že to půjde. Bilance: 4 ročníky za 4 roky + maturita. A když už, tak i na vysokou školu jsem zavítal.

Do Pardubic se mě nechtělo (denně bych musel jezdit domů), do Prahy jsem se bál, že se ztratím, do Liberce moc daleko. Vyhrálo to Brno. Největší moravská vesnice…, oproti Přibylovu tu mají navíc pouze šaliny, supermarkety, hospody, velké křižovatky, větší náměstí, …………, vlakové nádraží, blokové čištění ulic, ……….. a pěkné holky. Nic víc.

Večerní škola a slivovice

Promiňte, ale můžete mi to zopakovat ještě jednou? Přesně jsem nerozumněl..

A těď vážně. Kdo říká, že na VŠ se nepije a neflámuje, tak kecá. Já jsem se teda taky 3 roky držel zkrátka, kdy jsem do hospody zavítal sporadicky. Ovšem, to byla trošku chyba. Poznal jsem (a poznal jsem), že zábava pod vlivem patří ke správnému VŠ životu. Vyrazil jsem tady v Brně na Veterinární ples, na několik soukromých párty a v neposlední řadě taky na Hvězdu na veterinární večírky a Favál. Jedním slovem – výborný:-)

A jak je to s tou moravskou slivovici: Nepiju to, jen příležitostně ochutnávám. Vzdyť se na mě podívejte, hubený jak lunt:-)

Do detailu

  • Moje motto: Bejt to lepší, tak už tady nejsem
  • Co miluji: Pohodu, dobrý humor, rychlejší jízdu v autě, přátelé
  • Oblíbená muzika: „Vy co jste byli s námi, tak Vám pěkně děkuju a ostatní varuju..“ Chinaski, „Říkal si Hurikán, kluk jako ty..“ Dalibor Janda a „Tleskám jak se dá, publikum tvé jsem jen já..“ Jana Kratochvílová
  • Oblíbené jídlo: Bramborové knedlíky plněné uzeným, svíčková, řízek, ryba.. Jsem nevybíravý celkem..
  • Oblíbené pití: Alofok. Jasná páka:-)